Miluji Tě, má tolik významů, kolik jen chceš - Články

Není nad barevné doplňky

Sat, 12 May 2012 20:47:34 +0200

Tuhle fotku jsem pořídila dneska, asi kolem půl osmé, možná o trošku dýl. Šla jsem zároveň fotit pejsky, ale jakmile jsem za sebou zavřela dveře, jejich čumáky se mi lepily na foťák a jejich tlapky si úspěšně dělaly autogramy na mý triko, takže to bylo beznadějné. Aspoň, když jsem na ně nemířila foťákem, mě na chvíli nechali na pokoji.

Máme nový doplněk do maminčiny zahrádky. Miluju, když se pořádně roztočí a barvy se prolínají jedna do druhé.

Ne každý je originál

Sat, 12 May 2012 20:39:17 +0200

Každý z nás si myslí, že jsme originál, ale minimálně polovina našich duší si dokáže přiznat, že to tak není.

Být originální znamená, že myslíte sami za sebe, děláte si, co se vám zachce a přijde vám to normální. Někteří lidi si myslí, že jsou originální, ale přitom se dívají na to, jak se chovají ostatní, jak vypadají ostatní, jak se ostatní oblíkají - a tudíž se snažíte zapadnout. V tomto momentu vaše originalita končí.

Originální nemusíte být ani tak v tom, co myslíte, ale spíše v tom, co děláte a jak nahlížíte na věci, které se vám daří i nedaří. V dnešní době se originální člověk vyskytuje opravdu málo. Skoro všichni se snaží výt s vlky a při tom vám to tak ubližuje. Je lepší se vykašlat na všechny ostatní vypatlané mozky a začít konečně žít, nemyslíte?

Kolikrát jste se přizpůsobili většině a ani jste nevyslovili svůj názor, že to nebude dobrý? A kolikrát ta vaše předtucha byla správná? Chápu, že když je s vámi aspoň jeden další člověk, který však není ochotný říct nahlas to, co se vám nelíbí, i kdybyste s ním nahlas souhlasili, je pak těžký se sám za sebe ozvat. Ale někdy musíte překousnout věci, které se vám nelíbí, překonat ten bolestný a nesouhlasný tlukot vašeho srdce a říct dost nahlas, že se vám to nelíbí. I když s tím nic neuděláte, aspoň jste dali najevo, že myslíte sami za sebe.

A možná, že až se příště ozvete, ozve se s vámi i další polovina lidí z kolektivu a tím zjistíte, že stačí, aby jeden jediný člověk myslel sám za sebe, byl sám sebou, choval se tak, jak si myslí, že se chovat má... a ostatní se aspoň v tu danou chvíli, v tu jedinou chvíli, ve které jim ukážete, že to jde i jinak, zamyslí a pro jednou se zachovaí tak, jak by oni sami chtěli.

Nový zvířecí přírůstek do rodiny

Sat, 12 May 2012 20:25:32 +0200

Asi před měsícem jsme mezi sebe přivítali nového člena rodiny. Je to černý... pejsek... jo, už si vzpomínám, Labrador, a jmenuje se Chris. Ještě sice neumí moc poslouchat, ale je to štěně, takže se to omluvit dá :D

Sice bere do huby všechno, co vůbec může, žužlá i to, co nemůže a kouše dokonce i to, co by neměl, ale je to roztomilý pejsek a přijde mi jako znamení psí dokonalosti. Hlavně tvar jeho hlavy. S Chrisem jsme všichni hodně spokojení, jen ještě stále sklání hlavu, když jen trochu natáhneme ruku s notnou razancí. Nevím, proč se tak bojí, ale snažíme se mu vyhubovat jen v případech největší nouze.

Teď už se pojďme seznámit s Ronnym II. S pejskem, který u nás započal druhou linii dlouhosrstých zvířátek.

Našemu miláčkovi je už 7 let, a tak jsme se rozhodli, že mu pořídíme kámoše - kupodivu se rvou jen o hračku a vždy je to přátelský. I když... jednou se Roňásek škrábl o Chrisův zub do čenichu, ale rvačka to nebyla.

Ronny II. je v pořadí náš druhý pejsek za život mé rodiny i mého života. První pejsek byl briárd a byl to náš malej // velkej... miláček :) Moc rádi na něho vzpomínáme. Jen škoda, že jeho "hrobeček" zůstal na pozemku našeho bývalého domku.

A teď se vrhneme na novou tvář krátkosrstých pejsků v naší rodině. Jejich linii započal pejsek jménem Chris. No není rozkošný? Kdybych vám měla říct jeho přesný věk, s největší pravděpodobností bych vám lhala.

Vtipné i vážné momentky

Sat, 12 May 2012 20:14:34 +0200

Nedalo mi to a musela jsem sem přihodit nějaké fotky, které se mu určitým způsobem zdály vtipné i povedené :) Asi bychom to měli prostřídat, co myslíte?

Tady jsme si užívali na hřišti. Všichni sourozenci a bratrova přítelkyně :) Myslim, že se Míšův výraz na danou situaci celkem vyvedl :D

Bráška Ríša útočí na bratrovu přítelkyni. Konečně se mi povedl zachytit míč - nerozmazaně - na mym starym digi foťáku :D Okolí už tak čistě zabraný nebylo, ale mně šlo hlavně o ten míč :D

Tady se mi líbí ty výrazy v obličejích a jejich pózy :D

Tak už se probuď

Fri, 11 May 2012 14:04:36 +0200

Žiju a nežiju. Sním a nesním. Užívám si a neužívám. Vidím a nevidím. Mohla bych pokračovat do nekonečna.

Chci se vrátit zpět do toho blogového světa, do grafického světa a do světa, který mě vždycky bavil a myslela jsem si, že mě i vždycky bavit bude. Nevím, co přesně chci, ale pokud se nezačnu snažit, ničeho nedosáhnu.

Víte, hodně toho v budoucnu plánuju, ale co z toho budu mít, když si to sama nevydřu? Vůbec nic. Vím, že předsevzetí už nemá cenu, takže bych to měla zkusit jinak. Myslet na to, co chci, každý den to mít před očima a dělat pro to maximum.

Doufám, že se mi mých 10 snů v jednom splní, a to najednou.

Blog and bloggers komunita - přidej se i ty

Sat, 07 Apr 2012 13:14:02 +0200

Máte blog, Tumblr či jinou stránku? Podělte se s námi o ně!

Stránka byla založena 19.2. 2012 (v neděli večer :D )
Založila jí admina blogu http://harrypotter-world.blog.cz/, jenž má ještě boční blog http://potterworld.blog.cz/

Proč byla tato stránka založena - za účelem zviditelnit svůj blog, web, stránku na fb, tumblr či i třeba jakýkoliv článek.

Přidejte se na facebookovou stránku, kterou naleznete zde:

http://www.facebook.com/groups/322335401152777/

Přidávat se nemusí jen lidé z blog.cz, ale třeba i webnode.cz, estranky.cz a mnoho dalšího. Výhodou je, že se můžete spřátelit s novými blogery, propagovat svá vlastní díla, povídky, grafiku, prostě cokoliv! A myslím, že si tam každý přijde na své! :)

Menší projekt

Fri, 06 Apr 2012 23:02:27 +0200

Jelikož mám doma mikrofon, jsem rozhodnutá ho na něco konečně využít. Nejen, že bych konečně mohla nahrát své složené písničky, ale také bych mohla nahrát různé melodie pomocí svých kláves.

Zrovna nedávno jsem se naučila jednu písničku z Camp Rocku. Umím jak základní klavír, tak i kytarové sólo, bubny a dodala jsem si tam smyčce. Ale myslím, že to sem nikdy nenahraju. Tu píseň hraju tak často, že už mě to ani nijak nebaví, neuspokojuje.

A co jsem si teda připravila jako další plnohodnotný projekt? Jelikož ráda spíš odposlouchávám... tohle pro mě bude první pokušení, které jsem si zadala. Poslechněte si, co se troufnu naučit. Neříkám však, že se to opravdu naučím během pár chvil.

Melodie celkem jednoduchá. Ani to není moc obtížné, co se týče učení. Stále se to opakuje a přidávají se jednotlivé nástroje. Zatím jsem všechny na klávesách našla a zkusila si i základ, který mi celkem jde :) Teď však jde o to, abych si zítra domluvila kabel k mikrofonu a něco schopného nahrávat. Zřejmě budu zneužívat bráškův počítač, tady mi nejde mikrofon :( Držte mi palce, abych to dala! :)

Hunger Games

Fri, 06 Apr 2012 22:45:16 +0200

No, co můžu říct pro začátek? Proč jsem se tak málo věnovala blogu? Je to asi takhle :-) Tento film mě natolik zaujal, že jsem ho viděla už hodněkrát. Do hlavních představitelů (Jennifer Lawrence - Katniss, Josh Hutcherson - Peeta) jsem se zamilovala už na první pohled a bylo mi jasné, že s nimi to bude "procházka růžovou zahradou". Ale zmýlila jsem se.

Jako člověk coby nezaujatý a neznalý knižní předlohy z toho moc nepochopil. Ačkoliv má takové nedostatky a díry v ději, pro mě je to první film, u kterého bych doporučovala si nejprve shlédnout právě film a poté knihu. Když si děj v knize představujete, obsazení rolí ve filmu vám do toho skvěle zapadnou (ale když čtete dál až do třetího dílu, herečku Jennifer si tam už moc nedokážu představit. Katniss v knize je děsně tvrdohlavá a často i hloupá).

Kniha je psaná v ich formě a tak je ve filmu opravdu vděk za to, že je tam i více pohledů, než jen na to, co se děje kolem Katniss. Kdyby scénář nepsala samotná autorka knihy, Suzane Collins (pokud je tam nějaká chyba, omlouvám se), mohlo by to být vyvedenější. Ve filmu chybí spousta důležitých údajů a příběh se, dá se říct, točí jen kolem "zamilované" dvojice. Kolem Katniss Everdeenové a Peeta Mellarka.

Lehce nahlédneme, o čem film vůbec je. Odehrává se v místech, kde dříve ležely USA. Nyní nese název Panem, který je dělen na 12 krajů a k tomu i hlavní město - Kapitol. Kapitol je samo o sobě vznešené město, které bere zásoby ze všech ostatních krajů. Díky tomu, že se v minulosti všech 13 krajů vzbouřilo, Kapitol nechal vyhladit 13. kraj a ostatní kraje zastrašuje pořádáním Hunger Games. Boj na život a na smrt, kde smí zvítězit jen jeden z 24. Každý kraj pošle dívku a chlapce ve věku 12 - 18 let do arény. A o to tu jde. Kdo přežije.

Film byl moc pěkně zpracován. Zprvu může vadit roztřesená kamera, ale ta dává skvělý pohled na arénu a boj ze strany "soutěžícího". Za kraj 12 jela Katniss a Peeta. Co se však stane, když je Peeta do Katniss zamilovaný a chce ji chránit i za cenu vlastního života?

Film i kniha měly spoustu chyb. Film v tom, že chybělo mnoho základních informací (pokaždé jsem se k mamce přikláněla, když se na to dívala s nepochopením, a já jí vysvětlila, jak to všechno bylo a co se při tom dělo, hned na to byla lepší podívaná). Kniha zase měla jednu obrovskou chybu, která se při Ich formě stává. Postava popisovala děj nezaujatě. Kdybych strovnala formu psaní s Twilight ságou (jen s formou psaní!), Stephenie by měla, co se týče psacího a vyjadřovacího talentu, o mnoho navíc! Collinsová naopak nedokázala přesně vystihnout Katnissiny pocity. Jediné, u čeho dokázala více rozepsat pocit, bylo u pravého polibku. A dokonce i tam chyběla aspoň ta špetka romantiky, kterou si zaslouží jakákoliv kniha.

Na ČSFD jsem nakonec dala 5 hvězdiček z 5ti. První film, který mě zasáhl i s nezpívaným soundtrackem! Už teď si pamatuji, kde hrála jakákoliv melodie, ať už jsou skoro stejné nebo hodně podobné. A co vy? Už jste byli na tom filmu v kině? :)

Já a mé druhé já

Mon, 26 Mar 2012 20:47:59 +0200

Asi už po desáté mi tu hraje jedna a ta samá písnička. Ale to je poprvé, co mi to nevadí. Teď ještě pořádně nařvat a bude to teprve ono. Ale teď k věci.

Často se mi stávalo, že jsem se přemlouvala k něčemu, co se mi zdálo strašně lehké, ale pak mi to v tu chvíli přišlo děsně těžké. Stále je ve mně něco, co si myslí, že to těžké není, ale mé silnější já vždy vyhraje - to silnější má většinou špatná rozhodnutí, která ve skutečnosti nechci.

Už se vám to taky stalo? Něco, co jste chtěli udělat jinak, ale podmanili jste se většině? V tom totiž nemáte roli jen vy sami, ale i vaše druhé, méně výrazné já. To méně výrazné vás nutí udělat si to po svém. To vaše výraznější, avšak ne pravé, si nepřeje rozhněvat okolí.

Závidím a zároveň přeju tu sebekontrolu a umění se přemluvit do dané věci těm lidem, kteří to dokážou - a jsme zase u toho. Jedno já vám říká, co byste měli udělat... a to druhé, co uděláte.

A co vy? Vnímáte sebe jako dvě já, kdy má pravdu jen to jedno a druhé dělá chyby. Či jak kdy je to druhé pravdivé nebo si myslíte, že jste to VY a zase jen VY?

Fantasie, s. r. o.

Mon, 26 Mar 2012 20:39:16 +0200

Byla jsem jednou z grafiček naší fiktivní firmy, která se jmenovala Fantasie, s. r. o. (na příští rok asi zůstane název stejný, jen změníme předmět podnikání a myslím, že si tentokrát opravdu vyhrajeme :)).

Jednu z věcí, které jsem tvořila, bylo i logo. Co myslíte, má šanci na umístění v soutěži o nejlepší logo firmy?

Veletrh fiktivních firem

Mon, 26 Mar 2012 20:33:10 +0200

No, co k tomu říct. Asi jedině to, že na těch dnech v Praze bylo nejlepší setkání s Pavlem a mou tetou :) Pak samozřejmě kdyby tam nebyly holky, nedala bych to bez nich - a co teprve ve čtvrtek.

Nerada to přiznávám, ale náš stánek byl jeden z nejubožejších. Ano, opravdu to tak je. Jsem z toho zklamaná, ale co se dá dělat. Přála jsem si, abychom se umístili aspoň v soutěži o nejlepší webové stránky, ale bohužel ani to nešlo. Ve škole byla zrovna nějaká technická porucha a provozovatelům těchto fiktivních firem nic z toho nedošlo. Ale příští rok si na to dám opravdu pozor.

No... a pak tu byl Pavel :) Procházka ve Stromovce na mě působila velice romanticky a jsem opravdu ráda, že jsem poznala jednu moc příjemnou ženu :) Byla to nádhera, opravdu že jo :) A večer zábava s tetou a její přítelkyní :) a to bylo taky úžasný :)Třikrát jsem si s nimi dala šipky, třikrát prohrála a skončila na třetím místě (ale ze začátku jsem skoro vždycky vyhrávala! :D)

A nakonec si vypůjčím pár fotek od Pavla :)

Věděla jsem, že tu druhou fotku bych měla dát pod perex a jen pro zvědavce :)

Mi připadá, že šilhám. Doufám, že to tak ve skutečnosti není :D

Přetvařování a pomlouvání? V dnešní době normálka

Wed, 14 Mar 2012 22:18:34 +0100

Řekla jsem si, že tento týden nevynechám téma. Hra na pravdu je opravdu rozsáhlý pojem a bylo by pěkné si o tom něco povědět.

Jelikož tohle je doba, kdy člověk řekne: "Kritiku přijmu" a potom se vzteká, že mu to někdo kritizuje, vcelku normální, každý nad tím vyděšeně kroutí hlavou. Budu psát o tom, s čím se dnes a denně setkávám nejčastěji.

Chodím na střední školu a do 3. ročníku a tak je jasné, že se objevuji ve věkové skupině lidí, kteří si nevidí do huby a říkají za zády toho druhého vše, co ho napadne. Stačí, aby ten dotyčný odešel ze třídy a polovina lidí spustí nahlas hubu, jaká je ta daná osoba kráva.

Pokud to děláte i vy, uvědomte si, že se to k té osobě donese tak či tak a ta osoba z toho pak bude mít výčitky svědomí, pokud má nižší sebevědomí. V lepších případech si to nebude tak špatně brát, ale potom vám to dá tak sežrat, že se z toho měsíc neposadíte na zadek.

Pokud jste vy ty osoby, které jsou terčem pomluv a prostých urážek, nevšímejte si toho (kdo by dneska vlastně nebyl). Ale prosím! Neoplácejte jim to tím, že je také budete pomlouvat za zády. Ani tak, že jim budete do očí říkat lež a oni to budou považovat za pravdu - tím se startuje celé to děsně známé a pořád dokola omílané téma pravdy a lži.

A úplně nejhorší je být obojím! Být terčem pomluv či lhaním přímo do očí, nebo to naopak konat někomu jinému - za to byste se měli stydět.

"To je můj svět," řekla a odešla...

Wed, 14 Mar 2012 21:57:13 +0100

Měla jsem potíže vybrat ten správný avatar z mých 4 hvězd v mém záhlaví :D Ale nakonec to vyhrál Josh.

No, kde jsem vzala inspiraci. Někde jsem tuhle větu četla - už nevím, jestli jsem ji napsala ve své povídce, či to napsal někdo jiný, ale mám ji zaritou v paměti už pěkně dlouho. Přemýšlela jsem nad tím, jak mít zcela autorský blog, u kterého by to neporušoval ani design a tak jsem udělala menší kompromis. Vybrala jsem fotografie, které jsem nemohla sama nafotit a přitom jsou povoleny na další použití, a zároveň myslela na to, že tohle jsou hvězdy, které ovlivňují mé konání, mé vzhledy designů, blendů a ostatní grafiky, mou náplň povídek.

Michael tu byl už jako první, ale nikdy mě neovlivňoval natolik, jako teď. Justin byl hned po něm... no, ne hned :D Michael byl od malička, kdežto Justin je ode mě starší jen o půl roku.

Logan Lerman začal teprve tehdy, když jsem s ním viděla film Tři Mušketýři (rok 2011) a tam mě opravdu totálně okouzlil. A Josh Hutcherson? Můžete ho znát třeba z pohádky Zathura, toho malýho staršího bráchu nebo z filmu Most do země Terabithia či Upírův pomocník (film podle knižní předlohy Darrena Shana). Byl to takový malý miláček a teprve nedávno jsem si uvědomila, že už tak malý zase není. Měla jsem šílenou potřebu zjistit, zda jsem se zamilovala do malého chlapečka - jakožto roztomiloučkého... :D - nebo do staršího kluka, než jsem já - a vuala... je starší! :D O rok a třičtvrtě.

Ale teď dost o tom, co pro mě znamenají ti hoši a jeden úžasný muž na designu. Teď k podrobnostem :)

Doba výroby: 6 hodin (Ono se to nezdá, ale mezitím jsem hodně brouzdala po netu a snažila se najít fotky, které jsou dovolené k použití a zároveň hezký fotky :D)

Doba nastavení: hodina

Obrázky: Pokud se pořádně podíváte, čtveřice je "oddělená" kusem nějakého železeného "provazu"... ano, to je to zrezivělé vodítko... takže fotografie mé výroby :D Ovšem kdyby ty hvězdy byly také mé fotografie, byla bych tím nejšťastnějším člověkem na světě.

Videa: Pod záhlavím jsou umístěna 4 videa - 1. video je jako propagace kapely Daltonů. 2. video je o Joshovi Hutchersonovi, 3. video o Loganu Lermanovi a Justinu Bieberovi a 4. video o Michaelu Jacksonovi. Všechna videa jsou určena pouze k propagaci, kterou mám od autorů povolenou.

Zdroje: MJ http://, JB http://, LL http://, JH http://
Hudba (kterou jsem zrovna poslouchala): Poslouchala jsem u toho (předvídatelně) Daltony (přesněji řečeno ta videa, co jsem tu zveřejnila). Pak také I MADE IT v celém podání a samozřejmě Avril Lavigne. Dále jsem pak poslouchala nějaké písničky, co mám v přehrávači (jako třeba Kurt Schneider a Max Schneider apod...) a taky záznam z Uvolněte se prosím! s Vojtou Kotkem.

Programy: Photofiltre a Photoshop CS3
Po používání přístupnost veřejnosti? (volný design): ANO
Vzhled:

Už 4 roky existence

Wed, 14 Mar 2012 18:40:00 +0100

Ano, už jsou to 4 roky existence mého blogu. Podle obsahu to tak nevypadá, že? No, je to tím, že skoro o 2 roky později jsem tento blog vymazala a znovu založila. Hanulinkas2 bylo předtím opravdu úspěšné... návštěvnost skoro 250 lidí denně mě opravdu těšila - ale za jakou cenu? Za zkopírované věci, jen málo z toho z mé vlastní výroby? Ne, za takovou cenu vážně ne.

A tak jsem se rozhodla, že si založím nový blog. Později jsem si však uvědomila, že by se mi po Hanulinkas2 stýskalo, takže jsme mezi sebou nastolili kompromis. Já ho smažu a znovu založím a Hanulinkas2 si ponechá své jméno, ačkoliv bez původního obsahu - a souhlasilo.

Určitě si dokáže odvodit, že předcházelo Hanulinkas2 i nějaké 1. číslo - Hanulinkas :D

Ale to byl opravdu odpad - samé kusovky, kopírované welcomky - bratr se mi ještě doteď kvůli tomu směje, ačkoliv je to 6 nebo 7 let dopředu.

No a teď už i Hanulinkas2 má krásný věk na blog, který si prošel hodně velkými pauzami, kritickým obdobím špatných známek i málo času, ale i dalších a krásných věcí - a za to mu děkuju. Bez něho bych totiž nebyla tam, kde jsem a nedělala to, co dělám ráda.

Máte rádi kvalitní hudbu? Poslechněte si Daltony

Wed, 14 Mar 2012 14:28:07 +0100

Jelikož můj tatínek hraje v country kapele Daltonové a maminka se rozhodla, že se začne pořádně s internetovou propagací, přidávám se i já. V Daltonech zpívám jen jako host, ale ráda s nimi jezdím a koukám se na ně.

A kdo jsou to vůbec Daltonové? Nebudu Vás s nimi seznamovat rovnou tady, ale podívejte se na jejich stránky - www.daltonove.ic.cz.

V prvním videu uslyšíte vlastní píseň Daltonové - tu hrají vždycky na začátku. Text složil Lubošek Bočánek (hned první fotka v 1. videu), melodie je také z jejich repertoáru, kterou složil Fulda, bývalý kytarysta a hlavní zpěvák kapely. Kdo hraje a zpívá?

Sloky zpívá muž se ženou - Martin a Marcelka (Martin hraje i na kytaru, Marcelka na doprovodné instrumenty (jako třeba bubínek apod...) a zpívá). Refrén zpívají všichni z kapely dohromady.

Úvodní kytarové sólo, jehož tóny uslyšíte hned jako první, který tuto písničku pořádně rozjíždí, hraje můj taťka Petr (hned 2. fotka v 1. videu). Dále pak na basu Lubošek, zpěv Marcelka, druhý zpěv Martin a banjo hraje Jarda. Doporučovala bych Vám někdy navštívit jejich živé vystoupení, jsou opravdu úžasní (v červenci hrají například v Chlumci nad Cidlinou na koupališti).

A na závěr Vám sem vložím další vlastní písničku (jak melodie tak text) kterou složila Marcelka :)

Trocha detailu

Sun, 11 Mar 2012 18:27:22 +0100

Vyjetá půda od traktoru a zrezivělé vodítko se dá často hodně dobře využít a fotky vůbec nevypadají špatně. Už jste určitě zjistili, že ráda fotím věci, které nejsou nijak zajímavé, nijak výrazné... bez účelu. Ale baví mě to :)

Nezapomenutelný zážitek

Sun, 11 Mar 2012 16:59:53 +0100

Přemýšlela jsem, že bych mohla vložit i nějaké fotky mých dobrých přátel ze třídy a nějakou tu "aktivitu", kterou podnikáme (ne, do klubů vážně foťák neberu :D). Doufám, že víte, že všechny věci, které říkám okolo klubů, alkoholu, kouření, ty už jsou dávno za mnou - zase sranda :D Nic z toho nikdy nemyslím vážně... oživit text to však umí :D

Mohla bych rovnou začít první fotkou... a pak druhou a třetí... no však počítat umíte... a koukat taky :)

Mimochodem pokud holky ty fotky uviděj, další den ve škole je po mně :D

Vlevo je má spolužačka Káťa... v pravo už asi víte, kdo to je :D Já :D

V tom veselém dni se přeci musí najít i nějaké vážnější, ne? :)

Vlevo jsem já, uprostřed Káťa a na kraji Anet... :D Ten ksichtít je skvělej, Anet :P

Anet už musela domů, tak jsme se aspoň ještě s Káťou svezli na horské dráze :)

Víte, jak se nám vždycky povedly ty fotky, kde jsme se fotily všechny tři najednou? Jednoduše, ten displej šel otočit směrem k nám, tak jsem viděla, co fotím, ne? :D

That Should Be Me 57 - Dva týdny v Ontariu

Sat, 10 Mar 2012 23:24:34 +0100

A je to tady. Ronnie spolu s ostatními členkami týmu dorazili do Ontaria. Měli objednané ubytování ve 4. Patře tří hvězdičkového hotelu Rom Sopetrom. Nad tím názvem se jen znechuceně zatvářila. Slovo rom slyšela v České republice tak často, že se jí i ti lidé, s tímhle označením, znechutili. Nebo spíš Češi jí tyhle načernalé lidi znechutili. Ale co naplat. Nemá cenu řešit něco, co už je dávno za ní.

Byt byl přímo kouzelný. Spolu se svýma dvěma spolubydlícími - Tea a London - si připadaly jak v kouzelném království bez konců. Plná lednička a špajz sladkých tyčinek, nutelly a všeho možné, tomu jen nasvědčovalo.

"Jak je možný, že jsem v ráji a při tom nejsem mrtvá?" zeptala se natvrdle London a vybalila si své poslední kousky značkového oblečení. Její nejoblíbenější značkou byla Victoria's Secret. Když si prohlídla obličeje obou dívek, zbledla. "Nebo jsem mrtvá?" začala nechápavě a podívala se na svou značkovou podprsenku. "Vyhodila jsem za to zbytečně peníze!" začala se vztekat a šla se mrknout do lednice.

Tea s Ronnie chytly pořádný záchvat smíchu. Nikdy by nevěřily tomu, že jim London zrovna tuhle srandu uvěří. A že se vlastně ani nemusely snažit, aby jim to vůbec uvěřila.

"To je vtip, London," řekla po chvilce Ronnie, když London vytryskly slzy. Stále litovala toho, že si koupila novou modrou podprsenku se stříbrnými krajkami a malými kopiemi diamantů od Swarovzkyho. Byla to nová módní výstřelka na trhu a všichni, kdo měli peníze, si ji kupovali. Ronnie by na to taky měla, ale ona nemá vlastně ani kvůli komu si něco takového, a hlavně drahýho, kupovat.

"Aha," řekla hned na to London a trochu se pousmála. Svou podprsenku v tu chvíli div neroztrhala radostí, že jí aspoň k něčemu je. Pak se znovu zasekla. Ronnie s Teou si to vysvětlili tak, že si to všechno v hlavě přehrává.

Uběhlo pár hodin a na scénu přicházel tvrdý trénink. Sportovní hala, kde trénovali, se jmenovala Blue Strock. Stála na křižovatce ulice číslo 58 a Down Street. Provoz tam byl nehorázný, takže než se dostaly z jedné strany silnice na druhou, trvalo to nejméně 10 minut. Takže vždy, když dívky vycházely na smluvenou hodinu tréninku, musely si k cestě připočítat ještě dalších 15 minut rezervu kvůli neochotným řidičům - nebo prasatům?

Trénink utíkal děsně pomalu a všechno se to vleklo. Ronnie se cítila čím dál tím více osamělejší. I když byly v Ontariu, někteří lidé ji tam poznávali.

"Ty jsi kámoška Justina Biebera!" spíš ječeli, než aby se zeptali, zda mají vůbec pravdu. Den ode dne to bylo horší a Ronnie z toho začala být vyklepaná. Za chvíli bude středem pozornosti za pomoci někoho, koho se o to vůbec neprosila. A to ona ráda nemá. Nemá ráda, když je středem pozornosti za pomoci někoho jiného. Byla radši, když si to sama tvrdě vypracovala. Ale dnes už se nedá dělat zhola nic.

Dny utíkaly opravdu pomalu a Ronnie s nechutí zjistila, že jsou za ní teprve 4 dny tréninku - ze 14. Rozhodla se, že dnes si nezajde někam do nákupního střediska, ale spíš se projde po hlavní silnici na rohu 5. Ulice - skoro soused s jejich sportovní halou, jen o 2 bloky dál.

Nikdo z kamarádek s ní nechtěl jít, protože ještě stále měly peníze - nebo spíš kreditku -, které tam nějak chtějí využít a procházením po ulici a díváním se na (ne)zajímavé budovy, by je asi sotva utratily za něco "užitečného". Jinými slovy by je rovnou mohli vyhazovat na ulici. Bezdomovci by jim byli vděční.

Bylo kolem 8 hodiny večer a přesně za hodinu začínala večerka. Má ještě půl hodiny na procházku kolem, pak už se bude muset odebrat zpátečním směrem. V tu chvíli však netušila, že se to nestane.

Objednej si Layout

Sat, 10 Mar 2012 22:58:56 +0100

Pokud se Vám mé designy líbí a chtěli byste mít podobný či stejný styl, stačí napsat do komentářů. Designy nejsou nijak ovlivněné, co se tématu týče. Je mi jedno, jestli budete chtít design s Ewou Farnou nebo Justinem Bieberem.

Co vyplníte do komentářů?

1. Vaše přezdívka a blog (blog potřebuji z toho důvodu, abych Vám mohla udělat menu přesně k vašim rubrikám).

2. Styl Layoutu spíše webový nebo blogový? (webový - vypadá více profesionálněji, hodí se k zaměřeným blogům na sl. osobnosti, hry apod., blogový spíše na své povídky, tvorbu, deníček)

3. Do jaké barvy má být layout vyroben?

4. S kým / čím? (Pokud chceš konkrétní obrázky, dej sem na ně URL)

5. Na jaké straně má být menu?

6. Stránka, kde bude obsah, chceš spíše širší nebo užší?

7. Jaké další doplňky k tomu chceš? (meze se nekladou: různé nadpisy, video doplňky v záhlaví, filmovou pásku s aktivními odkazy na fotografie..., příp. přihoď zase URL na obrázky)

8. Dokážeš si design nastavit sám/sama nebo mám nastavit já?

9. Tvůj e-mail

Jediné objednávky, které nepřijímám budou ty, které budou minimálně jednou obsahovat: To nechám na tobě.

Nový tématický design s Joshem Hutchersonem

Sat, 10 Mar 2012 21:07:49 +0100

No, takže tu máme nový design. První víkend mám aspoň trošku volnej od učení, tak jsem se věnovala grafice... a jako první jsem samozřejmě musela nově obléknout svůj bloček. No, a teď nastala otázka: Jaký téma? Trochu jsem přemýšlela nad naší třídou... a zároveň si procházela fotky z filmu Cesta na tajuplný ostrov 2. A teď najednou vidím spojitost mezi tímto hercem, Joshem, a mým spolužákem. Tak proč ho rovnou nedat na design, že?

Až tento dess nebude na mém blogu, půjde do volných layoutů (ale to jsem teda zvědavá kdy :D).

Vrhneme se na podrobnosti a pak na náhled :)

Doba výroby: 5 a půl hodin

Doba nastavení: půl hodiny

Obrázky: Tak jistě můžete vidět, že je nemožný, abych udělala perfektní fotky tak sympatickýho klučiny :D

zdroje: http://www.csfd.cz/tvurce/34779-josh-hutcherson/galerie/, http://images2.fanpop.com/images/photos/7300000/Barry-King-Photoshoot-josh-hutcherson-7377518-298-399.jpg
Hudba (kterou jsem zrovna poslouchala): Většina času mi nehrálo nic. Pak jsem si pustila Jusitna Biebera - How To Love a Live my Life. Pak také Justina Timberlakea - Cry me a river a What Goes around Comes Around... a pak už něco, co jsem poslouchala jen napůl...

Programy: Photofiltre a Photoshop CS3

Po používání přístupnost veřejnosti? (volný design): ANO

Vzhled: