Květen 2012

Není nad barevné doplňky

12. května 2012 v 20:47 | HanisShka
Tuhle fotku jsem pořídila dneska, asi kolem půl osmé, možná o trošku dýl. Šla jsem zároveň fotit pejsky, ale jakmile jsem za sebou zavřela dveře, jejich čumáky se mi lepily na foťák a jejich tlapky si úspěšně dělaly autogramy na mý triko, takže to bylo beznadějné. Aspoň, když jsem na ně nemířila foťákem, mě na chvíli nechali na pokoji.

Máme nový doplněk do maminčiny zahrádky. Miluju, když se pořádně roztočí a barvy se prolínají jedna do druhé.


Ne každý je originál

12. května 2012 v 20:39 | HanisShka |  Můj deníček
Každý z nás si myslí, že jsme originál, ale minimálně polovina našich duší si dokáže přiznat, že to tak není.

Být originální znamená, že myslíte sami za sebe, děláte si, co se vám zachce a přijde vám to normální. Někteří lidi si myslí, že jsou originální, ale přitom se dívají na to, jak se chovají ostatní, jak vypadají ostatní, jak se ostatní oblíkají - a tudíž se snažíte zapadnout. V tomto momentu vaše originalita končí.

Originální nemusíte být ani tak v tom, co myslíte, ale spíše v tom, co děláte a jak nahlížíte na věci, které se vám daří i nedaří. V dnešní době se originální člověk vyskytuje opravdu málo. Skoro všichni se snaží výt s vlky a při tom vám to tak ubližuje. Je lepší se vykašlat na všechny ostatní vypatlané mozky a začít konečně žít, nemyslíte?

Kolikrát jste se přizpůsobili většině a ani jste nevyslovili svůj názor, že to nebude dobrý? A kolikrát ta vaše předtucha byla správná? Chápu, že když je s vámi aspoň jeden další člověk, který však není ochotný říct nahlas to, co se vám nelíbí, i kdybyste s ním nahlas souhlasili, je pak těžký se sám za sebe ozvat. Ale někdy musíte překousnout věci, které se vám nelíbí, překonat ten bolestný a nesouhlasný tlukot vašeho srdce a říct dost nahlas, že se vám to nelíbí. I když s tím nic neuděláte, aspoň jste dali najevo, že myslíte sami za sebe.

A možná, že až se příště ozvete, ozve se s vámi i další polovina lidí z kolektivu a tím zjistíte, že stačí, aby jeden jediný člověk myslel sám za sebe, byl sám sebou, choval se tak, jak si myslí, že se chovat má... a ostatní se aspoň v tu danou chvíli, v tu jedinou chvíli, ve které jim ukážete, že to jde i jinak, zamyslí a pro jednou se zachovaí tak, jak by oni sami chtěli.

Nový zvířecí přírůstek do rodiny

12. května 2012 v 20:25 | HanisShka
Asi před měsícem jsme mezi sebe přivítali nového člena rodiny. Je to černý... pejsek... jo, už si vzpomínám, Labrador, a jmenuje se Chris. Ještě sice neumí moc poslouchat, ale je to štěně, takže se to omluvit dá :D

Sice bere do huby všechno, co vůbec může, žužlá i to, co nemůže a kouše dokonce i to, co by neměl, ale je to roztomilý pejsek a přijde mi jako znamení psí dokonalosti. Hlavně tvar jeho hlavy. S Chrisem jsme všichni hodně spokojení, jen ještě stále sklání hlavu, když jen trochu natáhneme ruku s notnou razancí. Nevím, proč se tak bojí, ale snažíme se mu vyhubovat jen v případech největší nouze.

Teď už se pojďme seznámit s Ronnym II. S pejskem, který u nás započal druhou linii dlouhosrstých zvířátek.

Našemu miláčkovi je už 7 let, a tak jsme se rozhodli, že mu pořídíme kámoše - kupodivu se rvou jen o hračku a vždy je to přátelský. I když... jednou se Roňásek škrábl o Chrisův zub do čenichu, ale rvačka to nebyla.

Ronny II. je v pořadí náš druhý pejsek za život mé rodiny i mého života. První pejsek byl briárd a byl to náš malej // velkej... miláček :) Moc rádi na něho vzpomínáme. Jen škoda, že jeho "hrobeček" zůstal na pozemku našeho bývalého domku.

A teď se vrhneme na novou tvář krátkosrstých pejsků v naší rodině. Jejich linii započal pejsek jménem Chris. No není rozkošný? Kdybych vám měla říct jeho přesný věk, s největší pravděpodobností bych vám lhala.

Vtipné i vážné momentky

12. května 2012 v 20:14 | HanisShka
Nedalo mi to a musela jsem sem přihodit nějaké fotky, které se mu určitým způsobem zdály vtipné i povedené :) Asi bychom to měli prostřídat, co myslíte?


Tady jsme si užívali na hřišti. Všichni sourozenci a bratrova přítelkyně :) Myslim, že se Míšův výraz na danou situaci celkem vyvedl :D

Tak už se probuď

11. května 2012 v 14:04 | HanisShka |  Můj deníček

Žiju a nežiju. Sním a nesním. Užívám si a neužívám. Vidím a nevidím. Mohla bych pokračovat do nekonečna.

Chci se vrátit zpět do toho blogového světa, do grafického světa a do světa, který mě vždycky bavil a myslela jsem si, že mě i vždycky bavit bude. Nevím, co přesně chci, ale pokud se nezačnu snažit, ničeho nedosáhnu.

Víte, hodně toho v budoucnu plánuju, ale co z toho budu mít, když si to sama nevydřu? Vůbec nic. Vím, že předsevzetí už nemá cenu, takže bych to měla zkusit jinak. Myslet na to, co chci, každý den to mít před očima a dělat pro to maximum.

Doufám, že se mi mých 10 snů v jednom splní, a to najednou.