Další dílek. Už se pomalu blížíme k závratným a tragickým kapitolám :-DD :-(( Ale tak.. snad si i je užijete :))
(Jedna z mých nejoblíbenějších Mileyných živých performací)
Dnes byl den D. Měli jsme společně s Justinem, Seanem a Usherem jet natočit nějaký nový singl. Justin mě sebou chtěl z toho důvodu, že tam nechtěl být sám… a na to, že tam bude mít Seana a Ushera odpověděl, že to mu stačit nebude. Jediné, čeho jsem se bála bylo, abych s Usherem nebyla o samotě.
Když jsme dojeli do vysoké budovy, kterou Scooter vlastnil, kolem auta se strhla hotová válka. Dívky zuřivě bouchaly na okna, několik jich to okno čistilo - líbalo - a několik zase pořádně ta okna patlalo.
"To zažíváš pokaždé, když jedeš do studia? Jak můžou být tak informované?" divila jsem se a podívala se s otazníky v očích na Justina. Ten se na mě však nevinně usmál a nadzvedl ramena, což naznačovalo, že nic neví.
"Tak jo… je čas vyjít ven," usmál se Usher a nasadil si své sluneční brýle. Chvíli se díval na mě. Nemůžu to sice na 100% potvrdit, protože díky těm slunečním brýlím jsem mu neviděla do očí, ale hlavu měl celou dobu natočenou mým směrem a jeho pohled jsem na sobě doslova cítila.
Hned, jakmile jsme vyšli ven, venku se ozvala hlasitá hudba. Zřejmě mu holky připravily překvápko. Začínala jsem rozeznávat píseň od Miley Cyrus - My Heart Beats For Love. Byla to krásná a uvolněná písnička, která nás utvrzovala v tom, že dnes je to opravdu vše jen z lásky. S údivem jsme sledovali, jak se agresivní chování těch děvčat mění v mírumilovná objetí a jen slzy dojetí byly vidět v jejich tvářích. Žádná přehnaná hysterie.
"Kdyby to tak bylo stále," promluvil ke mně Sean tichým hlasem a usmál se na mě.
"Tak jim pouštějte tenhle song pokaždé, když někam jdete…" zasmála jsem se.
"Nemyslím si, že je to tím songem," poznamenal suše Jaden a lehce mě bouchnul do ramene.
"A čím, prosím tě?" zasmála jsem se a vyhledala Justina, který šel jen pár metrů ode mě.
"No… z části ten song uklidňuje… ale to přátelské chování je myslím hlavně kvůli tobě," dodal zase Sean. Perfektně se s Jadenem doplňovali.
"Mýlíte se, hoši… schválně počkáme, až ten song skončí a uvidíte, že to kvůli němu není," vyplázla jsem na ně jazyk a chytila je oba kolem ramen. To bylo celkem těžké, protože Sean je ode mě asi 10 cm vyšší… možná i víc… a Jaden zase o několik desítek menší. No muselo to vypadat dost komicky. Pak jsem je rychle pustila a urovnala si své bílé sáčko.
Narovnala jsem si zlatavý pásek u kalhot a zkontrolovala, zda mám na sobě stále ty náušnice, které jsem dostala od maminky. Skrz ten dav jsme sice prošli dřív, než stihla písnička skončit, ale na cestu zpět tam ta hudba určitě nebude… tak se uvidí, kdo s koho. Justin se pak na mě otočil, že teď mě na chvíli opustí. Cožpak to neudělal už od výstupu z auta? Byla jsem trochu naštvaná, ale přece se kolem mě nemůže stále motat, že? Nebo spíš já kolem něho. Na druhou stranu mě ale přímo přemlouval, abych s ním jela… tak ať to je aspoň k něčemu užitečný.
Nevím, co jsem udělala špatně, ale jako na potvoru jsem se objevila v místnosti jenom s Usherem. Sean, Jaden a Justin šli připravit spolu se střihačem namixovanou hudbu a Usher mu slíbil, že mě mezitím pohlídá. Takže on tu je hlavně kvůli dozoru? Mělo mě to napadnout… jak blbě by asi zněl dospělý hlas na písničce, tvořené ze 3 teenagerů? Nebylo by to zrovna nejlepší, ale třeba se mýlím.
"Justin říkal, že jsi poslední dobou hodně zamlklá," řekl Usher a ukázal na místo vedle sebe. Nic jsem si z toho nedělala. Nechtěla jsem vypadat jako totální kráva, která všechny podezírá a odmítá. Šla jsem si k němu tedy sednout. Sice jsem se snažila natlačit co nejblíže k opěradlu, ale beztak to byla pohovka jen pro dvě osoby.
"Musím si zvyknout, že jsem pryč od rodiny na hodně dlouhou dobu," vysvětlila jsem mu a prohlížela si obrazy, které tu visely. Byla tam modrá váza s orientálními tvary… vypadalo to překrásně. Na dalším obrazu byla karikatura Seana a Justina, děsně mi to připomínalo videoklip Eenie Meenie, třeba také je. Na dalším byla Britney Spears s Michaelem Jacksonem. Byla to ta noc před atentátem na New Yorská dvojčata v roce 2001. Na další obrazy už jsem neměla čas, protože se mě snažil Usher totálně odreagovat… což se mu úspěšně vedlo.
"Co takhle si vyrazit, jen my tři s Justinem, někam na párty?" navrhl a díval se stranou.
"Jsme ještě na alkohol nezletilí… neměli bychom," řekla jsem trochu naštvaně a zároveň potěšeně. Nějaká ta párty by se i hodila.
"Kdo tu mluvil o alkoholu… to není párty jako taková… většinou ji pořádáme u mě doma," zasmál se a podíval se na dveře, zda už někdo nejde.
"Nevím… nejdřív bys to měl probrat s Justinem," usmála jsem se na něj a vstala. Cítila jsem se v jeho přítomnosti tak nesvá. Čím to krucinál je?
"On už souhlasil… proč si myslíš, že mě tu s tebou nechal o samotě? Protože kdyby ti to řekl on, určitě bys nesouhlasila," poznamenal Usher a vstal také. "Proč přede mnou najednou utíkáš? Dřív jsme byli skvělí přátelé… troufnul bych si tvrdit, ti nejlepší," podivil se Usher a rozpřáhl ruce do nevědomého gesta.
"To bylo kdysi. Nepotrvá dlouho, než se to vrátí do starých kolejí, věř mi," říkala jsem mu klidně a přesvědčovala ho, že se to vrátí. Tím jsem spíš přesvědčovala sama sebe, protože jeho jsem přesvědčovat nemusela. On na mě přátelsky mrknul a otevřel dveře. V nich už stál Justin.
"Domluveno," praštil ho přátelsky do ramene a nechal svého kamaráda, aby šel za svou přítelkyní.
"To jste se na mě domluvili, nebo co? Máš tohle za potřebí? Nemohl ses zeptat ty mě?? Musels posílat Ushera?" spustila jsem na něho hned, jakmile zavřel dveře a blížil se ke mně.
"Eli… sama si musíš přiznat, že se mnou bys to hned odmítla, chápeš?"
"Ale vždyť tam můžeš jít tak či tak. Beze mě nebo se mnou!" vyjela jsem na něho a ustupovala od něho dál.
"Ale když tam nebudeš ty, bude to stát za nic!" zastěžoval si Justin a přiběhl ke mně. Nelíbilo se mu, že jsem před ním couvala. Rychle mi chytil ruce a pak boky. Přitiskl si mě k sobě a začal si hrát na tichý vláček bez houkání. Připadala jsem si, jako kdybych byla nějaké mimino, které musí "ušišovat". Ještě houpající kolébka k tomu chybí.
Ale i tak jsem se nechala objat a utěšovat. Říkal mi, jak všechno bude v pořádku a že bych se měla co nejdříve vyplakat.
"Spolu to všechno zvládneme. Dnes večer si uděláme malou oddychovku a ze všeho se vyzpovídáš, ano?" Teď po mně chce, abych mu večer řekla všechny věci, které se mi za pobytu tady honily hlavou? No, každopádně budu muset opatrně volit slova. Ale ze všeho nejdřív se musím ozvat Nice nebo Annie, protože potřebuju přátelskou podporu!
Zatímco Justin se svými přáteli nahrávali novou píseň "Your Obsession", já se šla ven projít. Vím, že bych neměla chodit ven bez doprovodu, hold to už se v přítomnosti slavného zpěváka stává, ale myslím si, že ještě stále můžu bez doprovodu někam chodit. Holky, které stále čekaly před studiem, byly celkem znechucené, když viděly, že z budovy vycházím já a ne Justin. Nevšímaly si mě a některé se dokonce odvážili k tomu, aby ke mně přistoupili a začaly nadávat, jaká jsem to nicka, že Justinovi přinesu jenom trápení. V tu chvíli jsem to nijak nebrala vážně… jenom žárlily. Ale později jsem si začala uvědomovat, že možná ta holka měla pravdu. Co jsem mu v životě dala? V podstatě nic. Jen jsem mu obrovskou přítěží, kvůli které se 3 měsíce nevěnoval své kariéře a pak se kvůli tomu trmácel přes půlku zeměkoule, jen aby mě našel a dostal zase zpět.
Ještě k tomu všemu mi bude muset věnovat večer, abych se mu vyzpovídala. Chvíli jsem se procházela parkem, který byl poblíž budovy, a hledala v telefonu číslo na Niku. Musím zavolat jí a všechno jí říct. Co když mě ale také bude považovat za blázna? No za zkoušku nic nedám.
Přiložila jsem si mobil k uchu a čekala, až to zvedne. Asi po 6 pípnutí to konečně zvedla.
"Ahoj, Eli! Tak co, jak se vede? Už jsi dlouho nezavolala!" zastěžovala si Nika svou hyperaktivní pusou a pak přestala mluvit. Zřejmě vycítila, že bych jí mohla stihnout aspoň pozdravit.
Začala jsem se smát. Jen když začne mluvit, dostane mě do lepší nálady.
"Ahoj, Niko!" zaradovala jsem se a posadila se na lavičku. "Máš chviličku, že?" smála jsem se dál. Tohle mě hodně potěšilo.
"No jasně, že mám! Tak povídej, co nového u Justina?" pobízela mě, abych rychle mluvila.
"No… tak chápeš… jak jsem daleko od mamky… je to horší a horší," řekla jsem smutně.
"Ale notak! Už by ses přes to měla přenést! Vím, že je to hodně těžký, ale Justin se tak snaží! Dej tomu všemu volný průběh."
"No a tady je ten další problém. Když tomu dám volný průběh, naštve mě Usher."
"Usher? Páni holka, tak tomu dáváš volný průběh až nějak moc, ne? Od kdy Usher dokáže někoho naštvat?"
"Od té doby, co se mi zdálo, že mě balí! Já nevím, kde takovej pocit beru, ale musíš mě pochopit. Vyhledává si společné samotné chvilky až nějak moc často… a jednou dokonce i…" Začala jsem jí vyprávět tu příhodu, když jsme byli ještě v České republice a Justin měl koncert. Jak se Usher najednou vymluvil na to, jak mi vyprávěl něco, co vůbec nebyla pravda.
Hned, jakmile mě vyslechla, začala udávat různé důvody, proč by tomu tak mohlo být.
"Hele… nedává smysl, aby tě měl rád chlap o 15 let starší. To, že se takhle rychle vymluvil třeba mohlo znamenat, že jak se mu po tobě stýskalo, byl prostě mimo. Že tě po tak dlouhé době zase vidí. Neříkal ti náhodou, že jste byli nejlepší kamarádi? Teda že to tak cítil?"
"No, řekl," přiznala jsem potichu. Porazila mě. Asi to budou jen mé špatné pocity, které prostě mám od té chvíle, co jsme vzlétli s letadlem v ČR.
"Tak vidíš! Nehledej v tom nic složitého! Někdy se určitě uvidíme!" řekla Nika a zasmála se. "Navíc… David teď je chvíli zase pryč… takže můžu dělat divoký večírky a při tom David nebude středem pozornosti," zasmála se znovu.
"Tak to mě na nějakej musíš pozvat," uchechtla jsem se a rozhlédla se kolem sebe. Cítila jsem se nepříjemně… ohroženě. Panebože už si připadám jako nějaké zvíře.
"Niky… už budu muset jít… Justin asi už končí… tak pa a děkuju, žes mě vyslechla!"
"No jasně, nemáš zač, Eli! Na mě se můžeš kdykoliv obrátit!" řekla šťastně Nika a rozloučili jsme se.
Rychle jsem vstala, zastrčila mobil do kapsy a rychlým krokem se vydala zpět do budovy. Měla jsem pravdu… Kenny byl zrovna venku a hlídkoval. A já měla ve svém "ochranářském pudu" také pravdu. Skupinka holek se za mnou řítila jako stádo splašených koz - no myslím, že bych tyhle tvory urazila… kozy většinou splašené bývají jen tehdy… nebývají vlastně skoro vůbec… No, nedokázala jsem to k ničemu přirovnat, ale pohled na ně byl přímo strašidelný. Řvaly na mě sprostá slova, ale jakmile si všimly hlídkujícího Kennyho, zastavily se a dělaly, že nadávají na tu holku na druhém chodníku, i když se celou dobu dívaly na mě.
"Eli, neměla bys chodit ven bez-," "Já vím, bez doprovodu," skočila jsem mu do toho a zakroutila očima.
"Jde o tvé bezpečí. Dnes to můžou být dívky… zítra to můžou být kluci… a po zítří gangy. To, že jsi přítelkyně nějakého Justina Biebera neznamená, že se o tebe nebudou zajímat. Ani bys netušila, kolik agresivních lidí už jen z toho, že Justina vidí skoro na každé obálce časopisu, děsně šílí! Měla by sis uvědomit, že i když je Justin jen teenagerovská hvězda, je ve větším nebezpečí, než se může zdát. Je bohatý… citlivý… má vše, co si může nějakej dospělejší člověk jen nechat zdát… nepodceňuj tu vnější slupku tohohle města," varoval mě Kenny a já rychle zalezla do budovy. Z jeho slov mi mrazilo v zádech. Zřejmě už něco takového zažil.
Když jsem vstoupila do místnosti, kde se kontrolovala na mixážním pultu hlasitost, pozadí, nástroje a křoví, uviděla jsem Justina, jak zpíval a při tom měl zavřené oči. Vypadal tak soustředěně… a když vypadá soustředěně, vypadá strašně sexy. Vedle něho stál Sean, takže představa na sexy kluka mě okamžitě opustila. Vedle něho stál Jaden a zrovna rapoval. Byl tak roztomilý… po svém otci.
Ani jsem si nevšimla, že si vedle mě stoupnul Usher.
"Kde jsi byla?" zeptal se ustaraně.
"Projít se… to tys poslal Kennyho mě najít?" obrátila jsem se k němu a on mírně kývl. "Měla jsem to tušit," potichu jsem dodala spíše pro sebe, než pro něho.
"Už se ke mně tak nechovej. Nic jsem ti neudělal…"
"Ne, neudělal. Jen tvé chování mě trochu zaráží," řekla jsem na férovku a čekala jeho reakci. On nic neříkal. Když jsem se na něho podívala, měl mírně pootevřená ústa a oči se mu plnily údivem a zároveň zklamáním. Prasklo to, HA!
"Nevím, co tím myslíš," dělal nevidomého. Tohle je ta nejhorší věta, kterou vůbec může kdo kdy říct. Tohle přesně znamená: "Ano, máš pravdu, odhalilas mě!"
"Nedělej ze mě hloupou," usmála jsem se a stoupla si těsně vedle něho. Třeba kdybych hrála jeho hru, přiměju ho k tomu, aby se přiznal. Tak jsem si teda opřela hlavu o jeho ruku, kterou měl spuštěnou podél těla. On se na mě jen s údivem podíval.
"Promiň mi to. Prostě… já nevím, jak ti to říct. Jsi na mě moc mladá… vím to… a přes to mě mé srdce neumí poslechnout," přiznal se. Nevěřila jsem vlastním uším. On se právě teď přiznal!
Rychle jsem se kolem sebe rozhlédla. Byl tu jenom střihač, který měl na uších sluchátka, kýval hlavou do rytmu a ukazoval klukům, jestli to dělají dobře či špatně. Samozřejmě ten nic neslyšel. Pak už tu nebyl žádný jiný svědek.
"Víš, Ushere," začala jsem opatrně a postavila jsem se naproti němu. "Ty víš, že by to nefungovalo. Mám tě ráda… ale zůstane to jenom u tohohle, ano? A navíc… ozvi se třeba té ženské, co tě oblejzala na tom tvým živáku, když jsi zpíval There Comes My Baby," zasmála jsem se a přátelsky ho praštila do ramene.
"Znám daleko lepší ženy… ale je pravda, že tahle se nezdála!" souhlasil Usher a objal mě kolem ramen. A jsme zase na starých kolejích. Vše se vrátilo do té chvíle před 7 měsíci (3 měsíce se Justin trápil doma… 4 měsíce předtím jezdil po Evropě a Usher měl své povinnosti).
Byli jsme zase ti dobří přátelé a doufám, že to tak i vydrží. Vím, že srdci neporučíš, ale každý má už dávno určenou spřízněnou duši. A já už ji našla, je to Justin.
Nikuš | 29. března 2011 v 7:27 | 
Zefa | 
a děkujeme Haničce za nový díl! protože byl skvělej jako všechny! <3