Ruce Umělce 2; 3 - Úhlavní nepřítel

7. srpna 2010 v 23:21 | HanisShka
Takže jsem se opravdu překonala. Dnes jsem napsala toho celkem dost. Jednu povídku, kterou ještě nezveřejňuju, jednu zase dopředu a teď tuhle kapitolu. V téhle kapitole se toho hodně odehraje a někdy mi to přijde přehnané. No okomentujte sami :-)) Snad se bude líbit :))
Ruce Umělce
"Adriane, pověz, kde jste se znovu s Michaelem potkali?" pousmála se Katherine, když mi nalévala čaj.
"Překvapuje mě, že vám to Michael ještě neřekl," nervózně jsem se uchechtla a přijala nabízený čaj. Lehce jsem kývla na poděkování a pořádně se zadívala do Katherininých očí.
"Ady, neměl jsem moc času jim vůbec o tobě povědět. Však náš vztah je jen lehce vážný, tak jsem si to všechno chtěl nechat až na teď," vysvětlil s lehkým úsměvem Michael, ale v očích jsem mu viděla, jak se za to omlouvá.


"Takže, Adriane, povídej," neohrabaně sebou škubl Joe a sáhl Katherine na záda, aby se už usadila. Ta se na něj naštvaně podívala, ale nakonec si sedla a dala Joeovi ruku na jeho stehno. Tak, jako to staří manželé dělávají.
"No. Asi víte, pracuju jako fotografka. A Mike, teda Michael," nervózně jsem si odkašlala, úplně jsem zapomněla, že Katherine nemá ráda, když Michaela neoslovuju jeho celým křestním jménem, "právě skládal ten song We Are The World, tak tam jsme se sešli. Já tu akci fotila, Michael tam zpíval. Byla jsem opravdu moc ráda, že jsem zase objevila toho svého dětského přítele," povyprávěla jsem a usrkla čaje.
"V té době měla i jiný problémy.. no však víte," řekl poněkud nervózně Michael a přisedl si ke mně blíž. Vůbec jsem nechápala, co to dělá.

Další chvíli jsme si povídali o našem dětství. Vyprávěli jsme si různé příhody a já byla opravdu ráda, že se atmosféra úplně uvolnila. Zdálo se mi, jako kdyby nade mnou stál Anděl strážný a snažil se tuto situaci udržovat. Přece jen každý je tak trochu nervózní, když se seznámíte s rodiči vašeho milovaného a znáte je už od dětství. Teď s nimi ale mluvíte jiným úhlem. Ne stylem kamarádky vašeho syna, ale přítelkyně vašeho syna.

Vždy jsem uhnula pohledem, když jsem mluvila o tom, kde jsme třeba s Michaelem byli si odpočinout. Nebo jsem také lhala o tom, co děláme ve volném čase. Měla jsem opravdu špatné svědomí z toho všeho. Ale ještě stále jsem nechápala, proč by náš vztah měl Katherine vadit.

Pak se to stalo. Nabídla jsem se Katherine, že bych ty šálky od čaje odnesla do kuchyně a Katherine, sice s připomínkami, přijala nabízenou pomoc. V tu chvíli se mi zatočila hlava, když jsem si brala šálky na podnosu, a omylem jsem je hodila Joeovi přímo do klína. Joe vyjekl, i když zbylý čaj byl úplně studený, a začal se nahlas vztekat. Rycle vstal, až hrníčky řachly na zem.

"Ty štětko jedna!" rozeřval se po celém domě a já rychle, i přes obrovskou bolest hlavy, přeběhla kolíbajícím se pohybem k Michaelovi, který si mě k sobě ihned přitulil, chytil pořádně za ruce a odvrátil stranou od svého otce.
"Joe, klid! Byla to jen nehoda," utěšovala ho Katherine a utírala mu pomáčenou košili a kalhoty.
"Ať to tu ta děvka uklidí a zmizí mi navždy z očí! A ty Michaeli, ty ji nech na pokoji! Cožpak nevidíš, že můj syn si nezaslouží takové kopyto, jako je ona?" Joe řval z plných plic. S mými emocemi jsem se ale musela držet na uzdě. Kromě pláče bych tu musela použít i jejich toaletu, aby se mi ulevilo od žaludku, ale ne, nebudu tu zvracet. Nesmím.

"Joe, já nechtěla. Zamotala se mi hla-." "Já nejsem zvědavej na tvý výmluvy! A oslovuj mě Pane Jacksone!"
"Joe! To už by stačilo," ozval se poprvé Michael. Stále si mě k sobě tisknul a nastavoval blíž k Joeovi sebe, než mě.
"Ne, Michaeli! Já nedovolím, aby si můj syn, který má na víc, držel u těla nevděčnou děvku! K čemu ti bude? Párkrát se s ní vyspíš a-," "Ale
notak! Joe! Víš, že nám Michael něco slíbil. A věřím, že Adriane je normální děvče, s kterou to možná dotáhne až tak daleko, jak nám Michael slíbil. Adriane přece známe už od dětství, tak toho už nech. Byla to nehoda," přesvědčovala ho i nadále Katherine a mně se ulevilo, že aspoň ona stojí při mně.

"Pane Jacksone, já to uklidím a budu se navždy ztranit z pohledu Vašeho, ale můžu vás ujistit, že Michaela se nevzdám." A potom bylo chvíli ticho. Katherine se na mě smutně dívala a Michael mi pomáhal sbírat střepy. Joe chvíli stál nad námi a pak z ničeho nic napřáhl ruku a uhodil mě do hlavy, když jsem se zrovna nedívala.

"A dost!" zařval Michael. Zdálo se mi to, jako kdybych byla účastnicí nějaké přehnané zamilované telenovely. Teď to ale nebyl jen nějaký seriál, byla to skutečnost. Při nárazu jeho pěsti jsem nečekala, že bude tak prudká. Já ji popravdě nečekala vůbec. Myslela jsem, že pocit, jak mu klečím u nohou, mu bude stačit. Nestačil. Musel mě i ponížit jak psychicky, tak fyzicky. Pod nátlakem jeho obrovské síly a té rány, se má hlava sesula k zemi, až jsem se řízla do tváře o větší kousek střepu. Měla jsem štěstí, že jsem nedopadla na střep okem.

Teď už jsem to ale nevydržela. Spustily se mi slzy a rychle jsem vstala. Dosbírala poslední střepy a doufala, že už se tohle nikdy neodehraje. Jedno jsem měla jistý, Joe se bude snažit zničit mně či Michaelovi, nebo oběma, životy.

Michael mi rychle pomohl vstát a zhrozil se nad tou obrovskou řeznou ránu, která se táhla přes celou mou tvář. Neuvěřitelně moc to pálilo, ale snažila jsem se tu nevybuchnout slzami. Rychle si mě k sobě přivinul a podíval se Joeovi do očí.

"Neboj, Adriane ti na oči už nikdy v životě nevleze. Ale s tím počítej i u mě," upozornil Michael svého otce, rozloučil se s Katherine, která z toho plakala a pořádně ji objal.
"Omlouvám se mami, ale kdyby Ady neuhodil, nedošlo by k tomu," omluvil se Katherine a ještě jednou ji políbil na slanou tvář.
"Ale Michaeli, znáš přece Joa." Katherine se na něj vystrašeně podívala a já teprve teď pochopila, proč Katherine i nadále zůstávala s Joem. Joe se v přítomnosti svých dětí choval jako ten drsňák, od kterého by si měli brát příklad, ale bohužel se to někdy zvrtne. Ale uvnitř něho existuje ten správný muž, kterého by si zamilovalo každé jeho dítě a každý byť jen kolemjdoucí.

I já se Katherine omluvila a objala ji. Ještě, než jsme odešli, mě zatáhla do kuchyně, kde si mě Joe měřil nenávistným pohledem a požádal slušně svou ženu, aby mě co nejdříve ošetřila a vyhodila z domu. Byla jsem celkem překvapená, že si o mě aspoň trochu dělal starosti. Nebo si nechce kazit svou image? Já bych to však nikomu neřekla. Jen se bojím, že po tom bude jizva.
"Jizva po tom nebude, Ady. Omlouvám se za chování svého muže, ale víš, že i v dětství to nebylo zrovna růžová procházka. Neboj, Joe si to rozmyslí a přijme tě jednou jako svou dceru, tím si buď jistá. Opatrujte se," rozloučila se s námi Katherine a my nasedli do předem přivolané limuzíny. Byla jsem ráda, že se Katherine o mě takhle postarala. Aspoň jsem neměla až moc takový dojem, že u nich v rodině už nejsem vítána.

V limuzíně jsem se k Michaelovi rychle stulila a začala se mu omlouvat. On mě pořádně a silně objal a lehce políbil.
"Ady, miláčku. Omlouvám se, co se stalo. Neplánoval jsem to, nemělo se to stát. Jen mi pověz, není ti nic? Ty hrnky nespadly přece jen tak." Michael se začal strašně strachovat.
"Lásko, nic to nebylo. Já se spíš strašně omlouvám. Jen se mi zatočila hlava a udělalo se mi špatně, nic vážného to není, ano? Nemusíš se strachovat."

A celou cestu jsme jeli v tichu. Jen jsme se objímali, Michael mě hladil po druhé tváři a líbal do vlasů a skoro každých pět minut mi do ucha jemně zašeptal: "Omlouvám se."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 .:Terušš:.. .:Terušš:.. | Web | 8. srpna 2010 v 17:44 | Reagovat

Ten Joseph, to je takovej h****!!! Chudina Ady, vlastně chudáci jsou oba:-( Divím se Katherine, že to s ním vydrží...
Smutný, ale přestou hezký (:-)) díl;-)

2 Lenka♫♪ Lenka♫♪ | 8. srpna 2010 v 20:02 | Reagovat

Ten Joe je fakt haj** já sem byla vteky bez sebe když jsem to četla,já bych utekla hned po tom co by mě uhodil a né že tam ještě budu uklízet už by mě tam nikdy neviděli,prej ošetři ji a vyhoď z baráku já bych mu dala takovou pěsťovku že by se posr** :-(  :-(  O_O

3 Candi Candi | Web | 11. srpna 2010 v 16:17 | Reagovat

Nesnášim Joea! Kdo ho zastřelí, slibuji mu hodnotný dárek! xD Musím říct, že ondivuju Katherine, já bych to s nim asi nevydržela. Chudák Adri, já bych mu asi nakopala zadak, kdyby mi tohle udělal! :-( Ale jinak to je skvělej dílek! x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama