Duben 2010

Zralá k psychiatrovi?

29. dubna 2010 v 19:11 | HanisShka |  Můj deníček
1
To je ona. To je ta fotka, kterou se budu pyšnit na soutěži Náš Kraj. Úvaha i s toto fotografií byly odeslány na soutěžní e-mail a přijetí bylo potvrzeno. Přemýšlela jsem, že bych tuto fotku pojmenovala buď "Cesta do Neznáma" nebo "Kouzlo Přírody". Zalíbilo se mi to druhé a tak to i je pojmenované. Teď už jen doufat, držet palce :)

No a... můj nynější stav? Špatné..jde to se mnou z kopce. Opravdu vážně přemýšlím, že si to všechno v hlavě utřídím s pomocí odborné péče. Přemýšlím nad tímto člověkem už dost dlouho, ale před týdnem mě následná událost a opravdu pěkná "pomoc" (posměšky) od spolužáků... utvrdila v tom, že tu pomoc opravdu potřebuji. Ještě zkusím vyříkat se jedné holčině po icq (Melody), která mi snad pomůže, ale jestli ani to vyzpovídání prostě nepomůže...půjdu někam, kde to mají "v popisu práce".

Potřebuju opravdu vážně pomoct. Dnes jsem zjistila, že bych neměla sílu jít na pohřeb, který se zítra koná. Doufám, že mi to babička odpustí - snad! Někdy ti svou lásku vyznám do očí..až se v Nebi potkáme.

Tajemství Nesmrtelné 2 - Pohřeb

28. dubna 2010 v 17:58 | HanisShka
Je tu další díl, tentokrát s kapitolou "Pohřeb". Celý díl bude vlastně jen okecávačka a vysvětlování, ale ke konci se to znovu rozjede. Příjemné čtení..hlavně Tobě, Luci :-*
Tajemství Nesmrtelné
"Ty se jmenuješ Rose?" optal se sametový hlas a jeho dech mi způsoboval malé výpadky mysli. Nedokázala jsem mu však odpovědět.
"Mě se bát nemusíš," pokračoval a rukou mi pomalu sjel po stehně. Nechápala jsem, co to do něho vjelo, ale radši jsem stále neodpovídala. Pak jsem zjistila, co chtěl udělat.


Ruce Umělce 39 - To nemůže být pravda!

24. dubna 2010 v 17:43 | HanisShka
A je tu 39. dílek :)
Nevím, jestli zbytečně, ale dávám si s touhle povídkou opravdu dost práce J Všechna fakta (teda skoro všechna) jsou pravdivá. Pokoušela jsem se soudní řízení opravdu dost přiblížit. Nebo také města, o kterých se tam zmiňuji a říkám k nim veškeré informace a dodatky, jsou také pravdivé J Nevím, jestli tomu bylo tak v roce 85, ale v této době tomu tak je…tak to nebudu hrotit. No, každopádně příjemné čtení J
Ruce Umělce

Michael nemohl uvěřit konečnému verdiktu. Seděl hned v první řadě diváků. Právníka měla dokonce úžasného a mnohé domněnky samotného soudce odstrkával stranou a nahrazoval čirou pravdou, která sama o sobě byla dosti silná. Ale jak už všichni sami víme..proti důkazům se nic se slovy nezmůže.


Příroda Hudbou - Úvaha (Hlasujte)

23. dubna 2010 v 16:44 | HanisShka |  Můj deníček
Takže do soutěže "Náš Kraj" poputuje i tato úvaha. Prosím, vklidu si ji přečtěte. Ještě upozornění. Děj jsem vzala Michaelovi z knihy Tanec Jako Sen. Ale prostředí, vyjadřování a jako by "děj" doplňovací je z mé hlavy :) Krásné čtení.

Všichni ji využíváme, jen každý jinak

23. dubna 2010 v 11:07 | HanisShka |  Můj deníček
Co si představíte, když se řekne slovo "Víra"? Někdo náboženskou oddanost, jiní štěstí z toho, že se brzy stane onen den, ve který každý pevně věří. Víra je hodně rozsáhlé slovo a vždy znamená něco jiného.

Avšak hodně lidí si toto slůvko spojují s křesťanstvím a jiným náboženstvím, ačkoliv je tohle jen malou součástí té obrovské Víry.

Já například věřím, že v neděli bude můj nejkrásnější den. A že v úterý v květnu ještě krásnější. To je také víra. Nebo věřím, že Babička je teď v Nebi a prožívá svůj život daleko lépe, než tady na Zemi.

To všechno je víra a je toho ještě více. Vírou také můžete změnit svůj život. Pamatujete, jak jsem se vám tu zmiňovala o The Secret? (Tajemství)? S tím má také hodně společného...Víra. V-Í-R-A a L-Á-S-K-A spolu také hodně souvisí. Ani netušíte, jak moc.

Je ale důležité, aby v sobě každý člověk - dodávám: se srdcem - uchovával onu víru. Pravou víru, nefalšovanou víru, denně využívající.

"Smrt jen předchází lepšímu životu," uvědomila si a zemřela...

23. dubna 2010 v 10:53 | HanisShka |  Můj deníček
Vše je špatně. Dnes jsem kvůli tomu nešla ani do školy, protože jediné, co bych tam dělala je, schytala pár 5 (zbytečně) navíc.. Budu muset zase poslouchat profesorčiny kecy, že zameškávám (už tam budu mít asi 80 hodin, ale ještě nějaký ten den budu muset zameškat, protože se s babičkou chci naposledy rozloučit).

Asi už jste pochopili, že nám někdo zemřel. Musím vám říct, že to dost otřáslo i s těmi, co ji neměli rádi...ale ať už to byla jeho sestra, matka, manželka, babička...v srdci bude žít stále.

Myslela jsem si, že už to bude lepší. Poslední 3 dny dýchala bez přístrojů, za pár dní ji měli pustit domů. Těšili jsme se na ni. A i když to nebyla zrovna babička, po které by každá dětská duše prahla, babička to byla - a má jediná.

Avšak dcera babičky, má teta, tak jejich rodina to má ještě horší. Určitě si pamatujete, jak jsem vám tu psala o jejich tragédii. Jsou na tom, podle mě, hůř. Ale já..neměla nikdy dvě babičky...a teď už bohužel nemám žádnou.

Celá rodina, i přes kolena, je z toho všeho moc nesvá, smutná...a dlouho ještě bude. Kdybychom poslední rok s babičkou nežili, nebyli bychom z toho takhle hotový a vyčerpaný, ale jelikož měla Alzheimera, udělali jsme si k ní určití bližší vztah.

Já se o tom dozvěděla včera, když mi odjel autobus a další měl jet až za hodinu. Stála jsem na nádraží v Poděbradech a sbírala jsem se tam dost dlouho..ještě, že tam moc lidí neprocházelo... a pak jsem chodila jako tělo bez duše...byla jsem si toho vědoma, ale nechtěla jsem s tím nic udělat...

Každopádně...názvu článku stále věřím :) Ale nevěřím v řetězce životů. Věřím v Nebe a v onen posmrtný nekonečn život tam. Nechci, abych zase znovu žila, v jiném těle a s jinými myšlenkami, ale chci už po smrti opravdový konec na Světě pro mou duši. Snad to chápete...

19.4. - 20.4.2010 - "Náš kraj.."

20. dubna 2010 v 22:49 | HanisShka |  Můj deníček
Strange
Dnes byl den "Pásky Michaela Jacksona" pro trpící děti. Jako symbol, že ani my a ani Michael by na tohle nezapomněl a poukázal by na to - a pomohl by, to je snad jasné. Já ho však nestihla - čili, má hloupost dovolila, abych zapomněla onu pásku doma. Pokusím se to dohnat zítra v divadle, ale vůbec nevím, jestli si to opravdu na takovouhle akcičku můžu dovolit. Uvidí se, jak zítra vystačí čas a hlavně psychyka. Ale to není to hlavní, s čím jsem sem přišla.

Jako každá jiná škola ve středočeským kraji, jsme i my dostali nabídku zúčastnit se:
- Grafická tvorba, Kresba a malba
- Fotografie
- Literární tvorba

Já se zúčastním Fotografie a Literární tvorby. Zítra bych vám sem ráno měla dát článek, kde budete hlasovat o nejlepší fotku z mých "starých" a v další anketě bude nejlepší fotka ze "starých" v utkání s dalšími fotkami, které jsem pořídila nedávno, či teprve zítra pořídím. Pokud byste měli nějaký tip, stačí říct.

Úvahu Vám sem určitě dám, ale ne dnes. Není to dopilované a je to opravdu jen úvaha. Název vám však říci mohu i teď: Příroda Hudbou. Jsem zvědavá na vaše hodnocení - které doufám bude i s trochou kritiky :) Děkuji, Vaše HanisShka :)

Ruce Umělce 38 - Vina či nevina?

18. dubna 2010 v 22:19 | HanisShka
A je tu další kapitola, kde se toho zase trochu novýho dozvíme, ale tentokrát o samotném případu a o nějakých domněnkách.
Ruce Umělce
Najednou Michael ucítil, jak se do Adriany začal vracet život.
"Ale proč mě to zajímá..vždyť pro ni nic neznamenám," plácl se pomyslně Michael do čela, ale stále ji povzbudivě pevně svíral ruku. Bál se o ni a sám nevěděl, jestli to všechno, co mu napovídal Sam, je vůbec pravda.


A prosím, neber to jako reklamu...

18. dubna 2010 v 20:32 | HanisShka
Nemám ráda reklamy
Víte, co je na tomto obrázku ironickém? :-D Propaguju obrázek "Stop Reklamám" a přitom támhle dělám reklamu výrobkům od Garnier, mobilu od MIO, elektronice od Sony a minerálního pití Káranka. Ano, právě teď dělám reklamu :-D To mi dnes přišlo vtipný, když jedna dívka teď před chvílí napsala do komentářů reklamu na soutěž s Miley Cyrus a jejím bezejmenným videoklipem. Ještě si dovolila připsat, zda nechci být aff (mimochodem, affíkem fakt být nechci) a že to vůbec nemám brát jako reklamu. Přišlo mi to stejně ironické, jako tato fotografie (mimochodem tenhle obrázek v pokoji opravdu nemám. Je tam nějaká mapa :-D a ještě k tomu v latině).

Ale opravdu. I když to někdy myslíte opravdu upřímně a fakt chcete, aby si lidi jen zasoutěžili, tak to stejně je prostě reklama. Nemůžu si pomoct, ale teda tenhle graficko-fotografický obrázek se mi fakt líbí :-D Už jen díky té originalitě :D Ještě, že jsem závislá na doplňování článků nějakým obrázkem, jinak by mě to nenapadlo :D

Never Can Say Goodbye 5 - Na Letišti

16. dubna 2010 v 23:03 | HanisShka
Musím vás upozornit, že tadyten díl je hodně okecávací. Nic moc se tam neděje. Je to úvod pro zajímavější díly.  - Melody
Never Can Say Goodbye
Holky vykuli oči na tabuli, na které se objevilo, že dnešní let do Paříže je zrušen a byli z toho docela v šoku.

Tajemství Nesmrtelné 1 - Zrada

15. dubna 2010 v 19:25 | HanisShka
Jsem tu s první kapitolou :):) Doufám, že se bude líbit. Snažila jsem se o sblížení s hlavní postavou. O sblížení její situace, situace světa a jak to je s podmínkami pro žití v mém světě :)
Tajemství Nesmrtelné
Tajemství Nesmrtelné 1. kapitola
Slunce pomalu zachází. Měsíční svit světluje to poslední, co z města zbylo. Mé oči se instinktivně otevřely a já se pořádně nadechla a vcítila se do blížícího se nebezpečí.

14.4.2010 - "Celý den mimo domov.."

15. dubna 2010 v 17:43 | HanisShka |  Můj deníček
Home Away
Na tento den jsme měli naplánováno se třídou (středa, 4ťáci dělají maturity a tak nižší ročníky musí vyklidit školu) procházku s Lysé nad Labem do Káraného (táta tam pracuje ve výrobně Káranky - pití). Původně jsme měli naplánováno jít do Vodárny, ale tam nás z důvodu nebezpečí nepřijali. Naštěstí po 10 km tůře jsme 2 hodiny čekali na vlak, kterej nás nakonec z 16 kč vyšel na 9 :-D Hromadná sleva 50 lidí :))

Když jsme čekali v Lysé na vlak do Milovic, kde jsem strávila dalších 6 hodin se spolužačkou, poznala její úžasnou fenku Peggynku a prošli jsme další 1 km v Milovicích, tak jsem tak trochu chtěla oblbnout jednu výdejčí jízdenek, ale jaksi vyjímečně věděla, kde se naše malá vesnička 60 km odsud vůbec nachází...ale nakonec jsem ten lístek stejně dostala s poklonou pro psa.. ("Na, sežer si to!").

Seděli jsme na druhém nástupišti, vlak do Milovic přijížděl a když jsme se otočili, kam směřoval pohled všech lidí, krev nám tuhla v žilách! No můžu vám říct, že pohled na toho člověka (asi s otřesem mozku) ležícím mezi vysokým nástupištěm, kolejištěm a před ním 300 m vzdálený zpomalující vlak..byl opravdu hrozný. Naštěstí si toho výpravčí ještě stihnul všimnout a tak sprintem utíkal pro toho chlápka, co tam ležel v polobezvědomí. Nakonec ho stihnul vytáhnout, ale bylo to jen tak tak. Kdyby tam ten výpravčí neutíkal, vlak by si toho chlápka nevšiml a nestihl by včas zabrzdit. Bylo to opravdu o fous...pak jsem kamarádce ve vlaku ještě vyprávěla, že tohle bylo sice plný napětí, strachu a zhnusení z toho, co uvidíme, ale oproti tomu, co jsem zažila já s vlaky tohle bylo fakt nic...

Do půl pátý jsem čekala v Milovicích...byla zima...ještě když jsme šli kolem hřbitova, zrovna končil pohřeb (mimochodem ve 13:13 se začaly rozjíždět první auta domů, to je ale náhodička). Pak jsme se domluvili, že si někdy skočíme na tenis (ještě se musim taťky zeptat, jestli nemá stále tu raketu..ale myslím, že má..). No nakonec jsem se dostala domů v pohodě..ale momentálně vám tu sedím s teplotami...to je ale štěstí tohle všechno.

Ruce Umělce 37 - Nic pro ni neznamenám...

13. dubna 2010 v 22:05 | HanisShka
Tak nad názvem pro tuto kapitolu jsem přemýšlela dlouho, ale jak jsem říkala i k předešlý kapitole...až tohle všechno společně přejdou, budou si užívat aspoň 4 kapitoly skvělých zážitků - slibuji :):)
Ruce Umělce
"Adriane, miláčku. To jsem já, Michael," políbil svou přítelkyni na tvář, ale ona stále nereagovala. Měla prázdné oči a dívala se do prázdna. Pomalu dýchala a klepala se zimou. Michael ji teď chápal a bylo mu jí tak líto. Rychle ze sebe sundal ten lehký svetr co na sobě měl a oblékl do něho Adrianu.


Byla jsem u toho (podle skutečné události)

13. dubna 2010 v 20:04 | HanisShka |  Můj deníček
Na toto téma jsem se rozhodla, propůjčit si děj, který se stal jedné přítelkyni mé mamky. No..pocity jsou jen doladěné, nevím skoro ani podrobnosti. Budu vyprávět v ich formě, aby to mělo nějaký efektivní dopad. Povídka bude snad co nejkratší. Mimochodem, podle skutečné události, jedná se teroristický útok na New Yorská Dvojčata.

Pro "čtenáře" mých povídek

13. dubna 2010 v 18:41 | HanisShka
Víte...na nikoho se nezlobím, ale byla bych radši, že když už povídku nečtete, tak k ní prosím nepište ani komentáře. Je to k ničemu. Pro mě je to na nic, nedozvím se ani vás názor a domněnky. Pro vás je to taktéž k ničemu, protože poznám, jestli jste si to četli či ne. Vždyť se podívejte na reakce předešlých opravdových čtenářů.

jestli jsem se někoho dotkla, tak se omlouvám, ale jinak to nešlo. Už je to po několikátý a já si pak připadám, jako bych vás nutila do toho, psát komentáře. Nikdo vás nenutí a pokud prostě ke mně psát komentáře nechcete, nepište je. Ti, co žádali o spřátelení, ještě jim napíšu a domluvíme se :)

Zatím ahoj :))

Ruce Umělce 36 - Mimo Ameriku

12. dubna 2010 v 23:03 | HanisShka
Už dlouho jsem vás napínala, takže teď už bych vám konečně mohla přidat další kapitolu. Jestli jste si mysleli, že o Adrianě víte všechno, jste na omylu, jako sám Michael...opravdu. Je mi líto, že je takhle...trápím, ale to, co pak přijde, je vždy to nejkrásnější :) Když se něco vyřeší a jsou šťastní :) a věřte, že až se vyřeší tohle, toho štěstí si užijí do sytosti :)
Ruce Umělce
Michael se vylekaně podíval na Adriane, když si dopnul kalhoty a ona si zrovna urovnávala triko a rychle přeběhla otevřít dveře policii.

"Dobrý den. Jste slečna Adriane Rolling, že?" ujistil se policie, ačkoliv podle jeho výrazu bylo zjevné, že to věděl více než jistě.
"Jistě, že jsem. Můžete mi vysvětlit, co se to děje?" zeptala se vylekaně a očkem se dívala po Michaelovi, který všechno jen vyděšené sledoval.
"Musíte jet s námi. Byla jste obviněna z pedofílie," řekl policajt , silně stiskl Adrianiny paže až zasyčela bolestí a pevně sepnul pouta.


Thriller World Dance Rekord 2010 - registrace !!!

11. dubna 2010 v 16:17 | HanisShka
V sobotu 28. srpna 2010 se v Praze uskuteční jedinečná událost světového významu! Společně se pokusíme překonat světový rekord v největším počtu jednotně tančících lidí choreografii k písni THRILLER od Michaela Jacksona
a pokusíme se tak zapsat Českou republiku do Guinessovy knihy rekordů.

Aktuální platný rekord vytvořili 29. 8. 2009 v Mexiku a činí 13 957 lidí.

VÍCE INROFMACÍ NAJDETE NA OFICIÁLNÍCH STRÁNKÁCH TOHOTO PROJEKTU - ZDE

Thriller
I přesto, že Mexičanů je asi tak 100krát víc než Čechů,
věříme, že to můžeme dokázat a světový rekord překonat!

Této události se může zúčastnit naprosto kdokoli bez rozdílu věku, vzdělání a národnosti. Vítaný je každý, kdo má rád hudbu, tanec, zábavu
a kdo se chce stát součástí zcela unikátní společenské události.

Choreografii THRILLER se naučíte snadno. Stačí chtít, snažit se, mít trochu času a trpělivosti. Není důležité umět tančit jako profík, ale umět choreografii zatančit správně. Učit se můžete buď individuálně podle originálního videoklipu THRILLER, nebo podle našich naučných instruktážních videí. Anebo spolu s námi na trénincích,
které pořádáme na různých místech po republice.

Nenechte si ujít tuto výjimečnou akci.
Ostatně, jak často se vám podaří být součásti světového rekordu?
Thriller
Budeme velmi rádi, když o této události řeknete i svým přátelům. Čím víc lidí se k nám připojí, tím větší budeme mít šanci zviditelnit Českou republiku ve světě!

Přihlaste se a zaregistrujte se k účasti v tomto projektu.
Stačí kliknout na "registraci
"
a vyplnit základní přihlašovací údaje.

Všem děkujeme za podporu a účast a těšíme se na vás na společných trénincích
nebo nejpozději 28. srpna 2010 v Praze! :-)

 HIStorie světových rekordů v největším počtu jednotně tančících lidí choreografii k písni THRILLER

Ve světě se již před několika lety stalo tradicí při různých speciálních příležitostech hromadně tančit choreografii z videoklipu k písni THRILLER od Michaela Jacksona, nejdůležitější skladby hudební HIStorie.
Thriller
Všechno to začalo v roce 2006 v Kanadském Torontu, kde společně na Thriller zatančilo 60 lidí. Pár měsíců potom na univerzitě Northwestern v USA zatačilo 78 lidí. Letos v dubnu se tento rekord podařilo překonat 242 tančícím studentům z univerzity William&Mary ve státě Virginia v USA. Ovšem v den nedožitých 51. narozenin Michaela Jacksona se o velkou taneční senzaci postaralo Mexiko,
kde zatančilo 13 957 lidí!

Po obrovském úspěchu a mnoha pozitivních ohlasech na projekt TRIBUTE DANCE BEAT IT (původně jej vymyslela švédská taneční skupina Bounce StreetDance), který se jako součást akce KING OF POP FOREVER uskutečnil v srpnu 2009, jsme se rozhodli, že tuto novou tradici posuneme o několik úrovní výš.

Prodloužíme tuto sérii světových rekordů v NEJVĚTŠÍM THRILLER DANCE a v rámci akce KING OF POP FOREVER 2010 se pokusíme mexický rekord v největším počtu jednotně tančících lidí překonat přímo v Praze!

Ruce Umělce 35 - Divný pocit

11. dubna 2010 v 15:51 | HanisShka
Takže po dlouhé době se tu zase objevila další kapitolka. Připravuji pro vás i první kapitolu "Tajemství Nesmrtelné" a doufám, že se vám děj bude líbit :) Připravovala jsem to ve škole, to víte, tam je inspirace až moc :D Teda inspirace na horory..a to já potřebovala, takže správné místo se vždy najde :):D No, příjemné čtení. Tady v tomhle díle o moc nepůjde, spíš to bude takový menší souhrn, co se dělo za poslední půl měsíc.
Ruce Umělce


Po nádherném zážitku se vzájemně umyli a vydali se spolu do postele, kde si jen povídali a přemýšleli, jaký by mohl být další den. Nechtěli myslet na minulost ani budoucnost, ale na to, co se děje teď.


Tajemství Nesmrtelné - Úvod

11. dubna 2010 v 14:20 | HanisShka
Povídka je věnována mé nejlepší kamarádce a lásce Lucince. Je moje všechno a tohle je jen a jen pro ni :):) Doufám, že se bude líbit všem :);)

Tajemství nesmrtelné
Mé jméno je Rose a chtěla bych vám povyprávět, co se všechno stalo - tedy vlastně pro vás, stane..
Píše se rok 2020. Likani získali moc nad světem, lidstvo je na pokraji vyhubení a upíři na tom nejsou o moc lépe, protože poslední "Lovci upírů" loví právě ty, co za nic nemůžou. Jednoho dne se ale Likani začali potýkat s krizí, která je všechny zahubí sama. Uvnitř jejich obrovské smečky po celém světě se stalo hned několik zrad, které přivedly jejich zásoby masa do horoucích pekel. Nejsou lidé, není maso a oni pomalu vymírají.

Blend nezapomenutelné podívané

11. dubna 2010 v 13:53 | HanisShka
Takže jsem si usmyslela, že blend nemusí být přece jen s nějakými věcmi, osobnostmi, zvířaty, ale také s přírodou :) Takže tentokrát jsem udělala Blend s cestou na Jakubský rybník a Jakubského rybníka samotného :) No, podívejte se, jak to dopadlo. Celkem jsem tomu nechala volný průběh a improvizovala "za cesty". Pak bych také měla v plánu sem hodit pár povídek, aby ste si také trochu početli...ale stále nevím, jestli je dobrý nápad zveřejnit Ruce Umělce...opravdu nevím, protože teď je to tam trochu víc v nepořádku a také...no...uvidíte sami..

ale teď k blendu :))


Jak se líbí? :) Klik na obrázek (kdyžtak u toho zmáčkněte CTRL)