Znáte takový ten pocit pravé lásky?

Včera v 9:33 | HanisShka |  Můj deníček
Znáte ten pocit, kdy si myslíte, už víc zamilovaný býž nemůžete?

A znáte ten pocit, kdy si uvědomíte, že opak je pravdou?

Můj přítel má problémy mi říct věci ohledně citů do očí a tak raději volí tu psanou mluvu, i když se vidíme každý den a činy to dávají jasně najevo, naše pocity.

Každopádně... asi jsem zjistila, že jsem se opravdu zamilovala. Že tohle je ten pravý. Ten pocit, kdy čtete ta nejkrásnější slova na světě a nevědomky při tom brečíte. Ten pocit, kdy vám sama od sebe vyskočí po těle husí kůže a zjistíte to až tehdy, kdy se podíváte na chvíli mimo a pohled zabloudí na vaše ruce. Ten pocit, kdy vidíte ta bezpečná a zároveň nebezpečná slova, že vy jste tím jediným člověkem, kterého vaše polovička chce.

A když po přečtení těchto slov ucítíte strach? Obavu, aby se něco nepokazilo? To je asi to nejlepší, co můžete cítit. Protože tím ještě víc zjišťujete, že právě on za to všechno stojí!

Tenhle pocit jsem nikdy v životě nezažila, až teď. A proto mi přišlo rozumný, o tom napsat.
 

Raego je zpět v ČR aneb jak konečně poznal mého přítele

4. září 2017 v 13:30 | HanisShka |  Můj deníček
Raego je po roce zpátky v České republice. Strašně jsem se na něj těšila, protože spojení jen přes messenger - bylo to utrpení, co si budeme povídat.

Vrátil se zpět člověk, na kterého jsem se vždy mohla spolehnout a on, doufám, na mě také.

Když jsme si spolu volali, poznal snad všechna má odbobí - od rozchodu s Filipem, přes veškeré osobní problémy až po seznámení s budoucím přítelem a následné vkročení do nového vztahu. Hrozně jsem se těšila, až ho Raego pozná a až přítel pozná Raega.

Myslím, že více se k tomu už říct nedá. Přítel o tom natočil vlog a tak se můžete podívat, jak to v Pelhřimově probíhalo.


Jedna z nejtěžších zkoušek v mém životě!

4. září 2017 v 11:17 | HanisShka |  Můj deníček
Jelikož je můj život dlouhý teprve 23 let, je jasné, že toho za sebou ještě moc nemám. Od 18 jsem stále v té stejné práci, stále bydlím u rodičů a vesměs toho moc zodpovědného na sobě nenosím, když nebudu počítat soukromé problémy.

Teď ale stojím před prahem, který se bojím překročit.

Jedná se o to, že již 5. rokem pracuji u stejné společnosti a myslím, že mé výkony a zvyšující se zkušenosti a nároky na pracovní náplň, by mohly odpovídat vyššímu platovému ohodnocení v základu (ne v prémiích, když dojde do tuhého - hypotéka, mateřská atp. - vše se počítá ze základu a nikoho nezajímá, že dostávám i prémie). Dnes je ten den D, kdy se půjdu s paní šéfovou dohodnout na nových podmínkách.

Z čeho mám vlastně strach? Nemám strach z toho, že si tímto podkopnu nohy a přijdu o práci, což by bylo nepřípustné - jde o to, že tuhle společnost mám opravdu ráda a nechci z ní odejít, ale ne za cenu toho, že se má práce bude navyšovat a mé ohodnocení zůstane stále stejné. To se prostě nedělá a vím, že o mě mají zájem i v jiných pracích, kde bych na tom s penězmi byla daleko lépe - byla bych v tom českém "průměru" (který nevím, kde se bere, protože většinu lidí, co znám, je tedy hodně podprůměrný).

Držte mi tedy palce a určitě dám vědět, zda jsem uspěla nebo zda si musím hledat novou práci.
 


Jak jsme se museli dostat z Anděla na Černý most za 20 minut!

1. září 2017 v 18:00 | HanisShka |  Příběh ve fotografii
Milí drazí. Byl to ten nejlepší a zároveň nejhorší a nejdražší den v mém životě.

Poprvé v životě jsem viděla naživo pražský Vánoční stromeček na Staromáku - nic výjimečného, ale na druhou stranu to výjimečné bylo.

Byla jsem tam se svým přítelem, se kterým jsem chtěla strávit hezký večer v Praze (kam se opravdu jen tak nepodíváme). Později večer jsme měli jít do kina na Underworld 5, ale na Černém Mostě byly nevyhovující hodiny.

A tak jsme se rozhodli, že pojedeme na Anděla a ještě předtím, než půjdeme na film, si projdeme obchody, skočíme si na večeři a tak podobně. Vzali jsme tam s sebou i svou kamarádku.

Tak trochu jsme ale nepočítali s tím, že metro zavírá před půlnocí a že se musíme dostavit na Černý Most dříve, než nám zavřou parkoviště a otevřou ho až ve 4 hodiny ráno. No, poslední metro jsme samozřejmě nestihli. A za 20 minut jsme museli po Praze nějakým způsobem zvládnout cestu na Černý Most. Ale jak, když jsme chudí jak kostelní miši a musíme počítat každou korunu...

Nikdo není víc než on

31. srpna 2017 v 17:30 | HanisShka |  Příběh ve fotografii
Před rokem a půl jsem ukončila vztah, který trval 3 roky. Nemohu říct, že to byly ty nejhorší 3 roky mého života a ani nemůžu říct, že byly nejlepší. Vždy se to nějak kolísavě střídalo.

Poslední 2 měsíce jsem byla chycena v pasti a nedokázala jsem svému tehdejšímu příteli říct, že už s ním nemám důvod proč dále trávit čas. Láska vyprchala, sympatie postupně mizely a mé srdce chtělo jinam - chtělo být samotné a odpočinout si.

Nakonec jsem to dokázala a přibližně další rok byla sama. Během toho jsem se nespočetněkrát "zamilovala" a zase "odmilovala", jak by to řekli náctiletí. Ale vím, že jednou jsem se opravdu zamilovala. Ta láska byla tak silná, že jsem trpěla 4 měsíce odmítáním a ignorováním. Nadějemi a posléze zklamáním. Až jsem nakonec vyhrála.

Nakonec jsem ho, dá se říct, uhnala. Ale musím říct, že to čekání za to stálo. Lepšího přítele jsem si totiž nemohla přát.


Dukanova dieta - 1. fáze - útočná fáze

31. srpna 2017 v 16:00 | HanisShka |  O Dukanově dietě
Jak už jsem Vám psala v předešlém článku něco málo o Dukanově dietě, v tomto článku si podrobněji rozebereme 1. fázi.

První fází je fáze ÚTOČNÁ:
Je rozdělena podle počtu kilogramů, které chcete shodit.
Pokud chcete shodit méně než 10 kg - vytrvejte v této fázi 1 - 2 dny.
Pokud chcete shodit 10 - 20 kg - vytrvejte v této fázi 3 - 4 dny.
Pokud chcete shodit 20 - 40 kg - vytrvejte v této fázi 5 - 6 dní.
Pokud chcete shodit více než 40 kg - vytrvejte v této fázi 7 - 8 dní.

Dukanova dieta - úvodem

31. srpna 2017 v 10:13 | HanisShka |  O Dukanově dietě
O Dukanově dietě jsem se poprvé dozvěděla od jedné známé, která mluvila o tom, jak viděla své neteře po 3 měsících a nemohla je pomalu poznat, jak rychle zhubly.

Řekla jsem si, že nebude na škodu takový projekt začít. Vždy se snažím se svou váhou vypořádat, ale vydrží mi to jen chvíli. Pokud je ale nějaká dieta, která opravdu funguje, proč ji nevyzkoušet. Mám sice slabou vůli, ale v případě, že do toho dám sama sebe a budu svůj progress i někde zveřejňovat, už bych tomu měla mít menší problém odolávat.

Co vlastně Dukanova dieta je? V Česku ještě není tolik známá, ale myslím si, že brzy bude. Dukanova dieta se dělí do 4 fází, při kterých dáte svému tělu ránu, potom svou stravu stabilizujete a pak zajedete zpět do "starých" kolejí, na které jste byli zvyklí - samozřejmě ne doslova, jen se nebudete pečlivě hlídat a tolik omezovat, každopádně svůj jídelníček a správu života musíte trochu pozměnit, pokud nevyhovuje.

Postupně Vám budu psát o jednotlivých fázích.

Despacito cover - písnička pro přítelovu maminku

8. srpna 2017 v 8:59 | HanisShka |  Můj deníček
Po dlouhé době jsem zase zpět. Příměl mě k tomu přítel, abych znovu něco přidala. A mohla bych přidávat pravidelně, každý den. Pokud dnes tedy vyjde návštěva gynekologa, kde se ukáže, jestli jsem těhotná, mohla bych rozjet deník novopečené maminky.

3. 8. měla maminka mého přítele narozeniny. Ještě, než jsem odjela na konci minulého měsíce do Chorvatska, jsem se snažila příteli pomoci, vymyslet text k písni a pak téměř vše i nazpívat. Prosím, není to profesionální hlas, už několik let jsem nezpívala. Není to profesionálně nazvučené, sloužilo k tomu pouze karaoke, mikrofon za pár tisíc a úplně obyčejný program, který neumí zázraky.

Ale i tak bych chtěla, abyste si tuto tvorbu poslechli a napsali Váš názor.


Nekončím... začínám!

20. července 2015 v 13:38 | HanisShka |  Můj deníček
Ahoj lidi,

už strašně dlouho jsem se neozvala... strášně dlouho a tak jsem nad tím přemýšlela.

Chci ze sebe udělat osobu takovou, jakou opravdu jsem a je na čase, abych to udělala a dopomůže mi k tomu můj dávný blog, které mu už je (po jednom formátu blogu) 7 let.

Formát blogu udělám i teď.

Tak se nelekejte, ale HanisShka se už opravdu vrací.

One Republic - vzpomínky zůstanou

29. července 2014 v 13:46 | HanisShka

One Republic - vzpomínky zůstanou


Kapela, která se mi vryla do srdce svou kreativitou a svým stylem hudby, se všude jen vyjímá. Ryan, charizmatický a talentovaný frontman kapely se může pyšnit i tím, že fanoušky nikdy nenechává na ocet. Jen já si to nemohla potvrdit, protože dehydrovaná a s bolavíma nohama už jsem nebyla schopná čekat další půl nebo hodinu venku před Incheba arénou, abych se s ním pozdravila a vyfotila se.

Je to zároveň kapela, která hraje naživo ještě lépe jak na studiovém albu. Ryan má zároveň zajímavý hlas. Když jsme byli na jeho koncertě, neslyšela jsem snad skoro vůbec, že by zpíval falešně. Podívala jsem se na záznam z Prahy, co je na YT a nemohla jsem se divit, jak moc falešně v určitých chvílích zpíval. Párkrát tam měl hlas i přiškrcený tak, že jsem si myslela, že o něj dočista přijde v dalších pár minutách. Pak je tedy všem jasné, že Ryanovi zkreslují nahrávací zařízení hlas. Jsem si opravdu jistá, že falešný byl během vystoupení snad jednou nebo dvakrát, ale na videu byl snad pořád.

Proto jsem ráda, že jsem je mohla slyšet naživo a potvrdit si domněnky, že zpívá nádherně.

Na záznam vystoupení, na kterém jsem byla (toto je sice v Hamburku, ale je to z Native tour, v březnu 2014) a vychutnat si to aspoň takto. S tím rozdílem, že k nám mluvil otevřeně a i když kolem mě všichni pořád jenom řvali, aspoň nějaká krásná slova si můžu z koncertu odnést.

Jen škoda, že i když jsme byli v 5. řadě, viděli jsme totální prd a minimálně půlce lidí kolem nás bylo jedno, jestli někomu šlapou na nohu, bouchají mobily a foťáky do hlavy či tahají za vlasy. Ty bych asi postřílela... já jak pitomec se snažila nikomu nic neudělat a tu snahu lidi před námi ocenili. Ale jinak? No, teď už je čas na OR!


Kam dál